Červen 2012

Return-8.kapitola

27. června 2012 v 19:53 | Niless |  Povídky
Nepřestávala jsem ho líbat, protože se mi strašně líbilo, když Sasuke žárlí.
Odvedla jsem toho hezkého kluka k baru. Objednala jsem mu nějakej koktejl. Pořád jsem se smála a dělala jsem, že rozumím jeho řeči. Sasukeho to asi přestalo bavit a tak šel ven z klubu. Bez přemýšlení jsem utíkala za ním.
"Co si jako myslíš že děláš? Nejdřív se olizuješ s nějakou ku*vou a teď na mě žárlíš když se líbám s normálním klukem?!"
"Já na tebe nežárlím." odpověděl bezmyšlenkově.
"No tak fajn. Ale příště až mi budeš odpovídat nelži mi do očí!" křičela jsem.
"Už jsi trapná Sakuro!" dodal urážlivý příspěvek.
Ach jo.. Otočila jsem se k němu zády a odkráčela jsem zpět do klubu. Tam už mě Hinata s Narutem hledali po celém klubu.
Když mě uviděli, utíkali za mnou. Srazili při tom tak 5 lidí minimálně. Všichni tam pak nadávali nějaký francouzský nadávky, takže jsme je ignorovali.
"Sak, máme kde spát." pištěla nadšeně Hinata.
"Fakt? Kde?" zněla jsem tak trochu překvapeně.
"Víš jak nás sem odvedla ta parta kluků?"
"No?" odpověděla jsem zvědavě.
"No tak oni tu mají poblíž chatku a tam můžeme přespat." skočil Hinatě do řeči Naruto.
"Ty umíš francouzsky?" zeptala jsem se.
"Nee... Bavila jsem se s jedním klukem z té party a používala jsem při tom google překladač." Týjo... Nikdy bych neřekla že Hinata používá mozek. Ale teď.
"Jeden kluk z té party mi dokonce dal pusu." zněla tak strašně nadšeně až mě to děsilo.
"Mě taky.." odpověděla jsem vysmátě.
Samozřejmě jsem si vymýšlela. Nikdo mi přece pusu nedal, to spíš já mu, ale to se taky počítá. No, ale nehodlám to Hinatě popisovat do podprobných informací.
Za hodinu, takže o půl 1 ráno jsme se vydali na jejich chatku. Hinata si s němi povídala přes google překladač. Tak strašně jí závidím. Taky chci mít WiFi. Ale máma na to teď nemá, aby mi koupila nový mobil.
Já jsem se bavila s Narutem o škole a o učení a taky o Hinatě. Pořád mi vyprávěl jak je úžasná. Šeptal mi to do ucha, protože Hinata byla jen kousek za námi a Naruto nechce aby Hinata věděla že ji chce. Vůbec nevím proč, ale co. Je to přece Naruto.
Šli jsme podél nějakého osvětleného parku, potom jsme šli lesem a došli jsme k velké chalupě. Vypadalo to jako vila. Bylo tam jezírko, malé lampičky, dřevěný můstek, bazén, vyhřívka a tak dál. Prostě to tam bylo luxusní!
Mluvili na nás něco francouzsky a Hinata jim odpovídala. Samozřejmě zase za pomocí inťasu. Ukázala na mě ať jdu dovnitř.
Ta parta kluků otevřela dveře bez jakéhokoliv klíče. To jako normálně nechávají doma otevřeny dveře ať je může kdokoliv vykrást? Blázni...
Hinata se jich hned zeptala jaktože si nezamykají. Oni odpověděli, že kolem lesa nikdo nechodí. To je dost divný.
Vešli jsme dovnitř a tam to bylo tak stejně hezké jak venku, možná o trochu hezčí. Všude byli lampy a umělecké obrazy. Taky tam byly luxusní sedačky, bar, pohodlné židle a další poschodí.
Ukázali nám kde budeme spát, kde je sprcha, kde je záchod a kuchyně, kdybysme ráno měli hlad. Potom Hinatě vysvětlili, že ráno musí jít pracovat. Prý mají nějakou brigádu v parku. To se vůbec nebojí, že by jsme jim mohli něco ukradnout?
Vešli jsme do našeho pokoje a ten byl velký asi jako náš obývák a můj pokoj dohromady. Byla tam velká LCD televize.
První jsem se šla vysprchovat já. Koupelna byla nečekaně taky krásná. Sladěná do dvou barev. Tyrkysová a bledě modrá. Rychle jsem se osprchovala a utíkala do pokoje v ručníku. Věci jsem si zapoměla v koupelně. Zajdu si pro ně až se Hinata vrátí. Čekala jsem a konečně Hinata přišla. Taky bez věcí.
"Ty sis nebrala věci?" zeptala jsem se.
"Ne.. Necháme si je tam ne? Ty kluci by nám nic neudělali." Ta je teda důvěryhodná.
"Radši si pro ně zajdeme!" rozkázala jsem.
"Když myslíš." Šli jsme si pro věci a v koupelně jsme viděli jednoho z těch kluků jak nám hrabe ve věcech.
Hinata zapla svůj mobil a pomocí překladače se hádala s tým drzým klukem. Travalo to asi 5 minut, ale nakonec Hinata řekla: "Aha." a kluk odešel z koupelny.
"Co se stalo? Proč nám hrabal ve věcech?" zeptala jsem se.
"Ztratil klíče od auta a myslel si, že jsme je ukradli my. Tak se podíval." řekla rozzlobeně Hinata.
Vzali jsme si věci a odkráčeli jsme do pokoje. Cestou jsme slyšeli jak se ta parta kluků hádá s klukem co se nám hrabal ve věcech.
Zalezli jsme do pokoje a převlékli jsme se do pyžama. Chvíli jsme si povídali o té párty a tak jsem jí řekla o tom co se tam dělo mezi Sasukem a tou ku*vou. A mezi mnou a tím francouzem.
"Takže ty ses líbala s tím klukem v modrém tričku a hnědými vlasy, který patří do té party co nás nechal spát tady?" zeptala se překvapeně Hinata.
"Jo. Co je na tom?" odpověděla jsem
"To já jsem se s ním líbala!" Cože? Hinata s ním?
"Ty taky?" zeptala jsem se vysmátě.
"Jo! On si začal... Při šel ke mě a najednou mě začal líbat."
"Hajzl!!!" zakřieli jsme společně. Bylo to určitě slyšet až dole. No co, stejně by nám nerozuměli.
Nakonec jsme to vzali s humorem a hodili jsme to za hlavu. Zubní kartáček a ostatní hygienické potřeby jsme měli v kufru na vlakovém nádraží, takže jsme šli hned spát. Usli jsme obě dvě hned po pěti minutách.
Ráno jsme se probudili už v 10 hodin ráno. Normálně když mám volno, tak vstávám ve 12 hodin ráno.
"Dobré ráno. Kluci by už měli být pryč, že?" řekla ospale Hinata.
"Jo, jdeme se podívat dolů?" Máme celou chatu pro sebe.. Jóó..
Otevřeli jsme dveře, a šli jsme po schodech dolů.
Strašně jsme se s Hinatou lekli, protože dole v obýváku stál nějaký starý pán a kolem něho policaji.
Najednou k nám přišel nějaký policajt a zeptal se nás jakou řečí mluvíme. Po chvíli nám oznámil:
"Dávám vám pokutu 10 000,-Kč za vloupání do domu támhletoho pána!"

Téma týdne? Čokoláda!

26. června 2012 v 20:04 | Niless |  Téma týdne
No... Takže tématem tohoto týdne je "Čokoláda". Zatím jsem nikdy nepsala článek na téma týdne. No co, změna je život a aspoň se přiučím něco nového.
Myslím, že každý člověk miluje čokoládu. Teda každý, až na anorektičky a lidi, kteří si neužívají života.
Čokoláda je něco úžasného. Uklidňuje nervy a je návyková. Teda alespoň pro mě. Když už ji začnu jíst, nemůžu přestat.
Existuje spousta druhů čokolád. Různé příchutě, tvary, barvy a velikosti. Já jsem zastánce klasické čokolády. Mám ráda i všechny ostatní, ale tahle je originální a tradiční. Nebudu vás zahrnovat všemi různými informacemi a zbytečnými nesmysly. Budu psát prostě to, co mi leží v hlavě. Čokoláda je skoro ve všem sladkém. Ve zmrzlině, koláčích, sušenkách, oplatcích a v dalších chutných věcech. Vím že se po ní přibírá na váze, ale proč si nedopřát trochu té radosti? Žijeme přece jen jednou. Já teda miluju čokoládu od firmy Milka, protože miluju fialovou a ta kravička na obale Milky je fialová ♥ :D Ale taky si ji kupuju, protože je fakt dobrá. Potom mám ještě ráda takovou tu velkou čokoládu s velkými ořechy. Já osobně nemám moc ráda ořechy, ale ta čokoláda je krásně doplňuje. Vždycky mi ji veze děda, nebo babička.
A teď jeden příběh z mého života:
Před rokem jsem byla závislá na bílé čokoládě. Jedla jsem ji pořád. Vždycky jsem jela k babičce a ta mi jednu dala, potom jsem jela k tetě a ta mi dla další. Ale potom jsem se jednu dobu z té bílé čokolády už přejedla a nechtěla jsem ji ani vidět. Ostatním jsem nic neříkala. To byla chyba, protože pak jsem jich doma nahromadila asi 6 a nechtěla jsem je jíst. Každý den jsem do školy donesla jednu a rozdala jsem ji, nebo jsem ji dala nejbližším. Aspoň jsem udělala radost jim. Potom jsem konečně řekla mamce o tom že se mi bílá čokoláda hnusí. Ta to vykecala babičce, babička o řekla tetě a tak to šlo dál. Naše rodina je jedna velká drbárna :D. Ale aspoň mi potom už nedávali bílé čokolády.
No... Tak doufám, že jsem vás neunudila k smrti. Jak říkám, chtěla jsem zkusit něco nového.
Tady je shrnující obrázek:
Soubor:Chocolate.jpg
*Nilee*

Podpisy ;)

26. června 2012 v 20:01 | Niless |  Naše blbosti
Takže.. jenom malinká informace. Začneme se na tomto blogu podepisovat. Já se budu podepisovat Nilee a druhá adminka se bude podepisovat Less. No, asi se budeme podepisovat jen u témat týdne, ale ještě uvidíme. Možná i u normálních článků, ještě se rozhodneme. Každopádně, jen abyste věděli co znamená, když je na konci článku napsáno Nilee nebo Less.
Komentujte dál ♥ Ahoj..

Nilee a Less

Return-7.kapitola

26. června 2012 v 19:19 | Niless |  Povídky
"Skusím zavolat mámě." Nevěděla jsem co mám dělat, tak jsem chtěla udělat to první co mě napadlo.
"Seš blbá? To je to nejhorší co můžeš udělat. Musíme si to tu pořádně užít!" řekl Sasuke.
"No to víš že jo!" Sakra úplně jsem zapoměla na to, že před ostatními nejsem ta hodná šprtka.
"Sakuro! Uchiha má pravdu... Bude to sranda..." No jo no... Možná mají pravdu.
"No tak fajn... Bude to sranda!" řekla jsem.
Dali jsme dohromady všechny peníze co máme, až na Sasukeho. Ten se hned po tom co jsem strčila mobil do kapsy rozutekl někam pryč. Měli jsme dohromady asi tak 1200,-Kč. To nám určitě vystačí na těch pár dnů co tu budeme, protože pro nás určitě někdo přijede. No, ale radši to nebudu řešit. Oni to vymysleli.
První jsme šli do kavárny a já jsem si objednala pistáciový koktejl. Hinata a Naruto si objednali čokoládový koktejl. No, spíš Hinata si ho objednala, Naruto si ho vzal taky jenom protože ho má i Hinata. Blázínek.
"Večer by jsme mohli jít někam do klubu, co myslíš Sak?" zeptala se Hinata.
"To by jsme mohli..." řekla jsem s úsměvem na tváři. Miluju párty a to na ostatní nehraju. Takže se těším.
Dopili jsme naše koktejly a dali jsme si každý jeden zákusek. Dokonce i já, přestože nejím sladké.
Byl to nějaký banán v čokoládovém želé polití karamelem. Bylo to fakt strašně dobré. Kdybych to ale jedla pořád, určitě bych vážila sto tun. A to je právě ten důvod proč to nejíst.
Zbytek dne jsme hledali informace o tom, jestli náhodou není dnes večer párty. Našli jsme nějaký leták, který jsme bohužel nerozluštili. Byly tam jen 2 disko koule, takže to asi musí být klub. Jmenoval se "Banane Club". Hmm... Originální název.. Opsali jsme si adresu na papír. Stejně jsme nakonec absolutně nevěděli kde to máme hledat.
Naruto to nijak moc neřešil a strhl celý leták z obrovské tabule. Už se blížil večer a tak jsme došli k nejbližší restauraci a odskočili jsme si na záchod aby jsme se mohli převléct z každodeního oblečení na večerní oblečení. Hinata vytáhla tak příšerné šaty, že jsem jí zase radši půjčila své. Naruto se nepřevlékal a šel v tom co na sobě měl. To znamená fialové tričko s dlouhým rukávem (v tom se asi upotí k smrti), černé džíny a všechno to vrcholí naprosto nesmyslnou oranžovou bundou. Sice oceňuju to, že místo mikiny má lehkou letní bundu, ale oranžovou s dědečkovskýmy vzory? Tak s tím by se teda do módního časopisu zrovna nedostal. S módou jsou na tom Hin s Narutem stejně.
Konečně jsme vyrazili napříč tmavým Pařížským ulicím hledat ten úžasnej klub.
Šli jsme asi čtvrt hodiny, když v tom se naproti nám objevila nějaká černá postava.
Běžel naproti nám s nožem v ruce.
"Argent?!!!!!! Argent!!!" Sakra! Nevím co to znamená, ale vím že te znamená něco špatného. Jinak by tu nestál s nožem.
Najednou se k nám z ničeho nic přiblížil a začal nám prohledávat kapsy. Radši jsme nic nedělali, protože ten nůž nevypadal zrovna lákavě. Argent asi znamená něco v souvislosti s penězi nebo šperky. Prostě něco co chce zloděj.
Když v tom Naruto udeřil tomu chlapovi pěknou ránu pěstí, až spadl na zem. Už jsme si mysleli, že je po všem.
Podívali jsme se na Narutovu ruku a ta byla celá od krve. Z hrdého pohledu se náhle stal starostlivý pohled.
Naruto do zloděje ještě kopl a ten rychle utekl. Naruto byl hrdina, protože se za nás postavil v té nejhorší chvíli.
"Naruto? Co se ti proboha stalo?" říkala Hinata. Jsem ráda, že se Hinata s Narutem baví aspoň teď. Vždycky pro ni byl jen pouhý vzduch.
"Ale nic. Jen škrábanec." Asi chce zapůsobit na Hinatu. Přede mnou by už řval jako malá holka.
"Počkej, zavážu ti to." řekla vystrašeně Hinata. Sáhla do svého batohu. Kufry jsme si uschovali ve vlakové stanici. Jek tak hrabala v batohu a hledala šátek, Naruto se na mě podíval bolestným pohledem. Já jsem na něj jen mrkla a naznačila mu, že si vede dobře.
"Počkej. Musím ti to zavázat." řekla Hinata.
Naruto ani nemrkl. Pořád se jen na Hinatu zamilovaně a nebojácně díval.
"Tak hotovo. Doufám, že to už bude dobré." řekla smutně Hinata.
"Tak na tu párty asi nakonec ani nepůjdeme." řekla jsem. Sice bych tam strašně strašně moc chtěla jít, ale Narutovo zranění je důležitější.
"Ne.. Je to jen škrábanec. Jsem v pohodě!" řekl Naruto s úsměvem.
"Vážně?" zeptala se ho vystrašeně Hinata.
"Jo. Bude to fajn." rozhodl nakonec Naruto.
Tak jsme vyrazili dál a najednou jsme potkali nějakou partu kluků. Ukazovali jsme jim plakát toho klubu. Oni nám naznačili gesty, že nás tam dovedou.
Šli jsme asi 10 minut všemi různými zatáčkami, až jsme narazili na malinké dveře ve velikém domě.
Řekla jsem jen "Merci." To je skoro jediné slovo, které francouzsky umím. Parta kluků kývla hlavou a šla dovnitř. Asi tam měli namířeno taky. V té partě byl jeden vážně krásný kluk.
Vstoupili jsme do těch malých dvířek na kterých byly grafity. Bylo to tam přesně tak, jak to má být. Všude spousta kluků a disco koulí. A písničky jsou taky bomba. Sedla jsem si k baru a objedala jsem si Mochitto nebo něco takovýho. Při pití jsem se rozhlížela kolem, když v tom se můj pohled zastavil na místě, kde stál Sasuke a olizoval se tam s nějakou holkou na metrových podpadcích a v milimetrové minisukni.
Všiml si, že se na něj dívám a já jsem se rychle otočila někam na stranu. Strašně jsem žárlila. Nevím proč, ale vážně strašně. A hele! Támhle stojí ten kluk z té party. Ach... je tak úžasnej. A nabízí se mi úžasná příležitost jak to Sasukemu pořádně oplatit.
"Hey. Vous sexy." Sice jsem nevěděla co to přesně znamená, ale bylo to něco ve smyslu: Čau, jsi sexy.
Ten kluk se na mě jen tak zmateně díval a byl u toho strašně roztomilý.
Políbila jsem ho tak vášnivě, že se to líbilo i tomu klukovi, kterého jsem líbala. Spolupracoval. Otočila jsem se na Sasukeho a ten se na mě celou tu dobu díval.

My name is Sasuke

24. června 2012 v 21:53 | Niless |  Videa
Tak tohle je naprosto boží písničko-video :D :D Nazpíval to Eddie Rath ;) A je to písnička o Sasukem. A ten text je taky boží... Uplně strašně se mi líbí ;) Poslechněte.. třeba se vám taky bude líbit. Dobrou noc :)

Stronger-7. kapitola

24. června 2012 v 21:21 | Niless |  Povídky
Za deset minut nám jede vlak zpět do školy. Naprosto nesnáším čekání na nádraží. Všude je plno lidí, každý někam spěchá, každou chvílí někdo něco hlásí rozhlasem. Navíc, teď jsme všichni absolutně bez nálady, ještě že Kakashi bude v pořádku. Jirayia říkal že si pár týdnů poleží v nemocnici, ale přežije.
Sedím na svém zavazadle a znuděně se koukám kolem. Hinata si povídá s holkama, Sasuke...SASUKE na mě právě mrkl a usmál se. No super. Vůbec nevím jak se k němu po té noci chovat.
Nastoupili jsme do vlaku. Opět jsme museli stát v uličce. Cesta naštěstí strašně rychle uběhla a zanedlouho jsme byli doma. Uvědomila jsem si, že i když jsme se vrátili dřív, mamča už je na druhé straně zeměkoule, proto musím jít na intr. Šla jsem se zeptat za ředitelkou, do kterého pokoje se můžu nastěhovat.
"Pokoj číslo 16" řekla. "Máš štěstí, budeš mít jenom jednu spolubydlící, navíc je strašně milá, určitě si budete rozumět." Uuf. Už jsem se lekla že budu mít na pokoji plno protivných lidí, protože tahle škola je jich plná.
Vešla jsem do budovy, kde budu bydlet. Je to tu docela hezký. Dole je společenská místnost s telkou a v dalších čtyřech poschodích jsou pokoje. Můj pokoj je ve druhém patře. Ještě že to není moc vysoko, nechtělo by se mi šlapat schody, kdyby se náhodou pokazil výtah. Šla jsem až na konec chodby. Pokoj číslo šestnáct. Pomalu jsem otevřela dveře a...
"Áááááááááááááááááá!!!!!!" křičeli jsme obě.
"Karin co tady sakra děláš?"
"Já? To mi řekni spíš ty! Tohle je můj pokoj!"
"To si ze mě děláš pr*el, ne? Tady mám bydlet já!" Ne, ne, ne, ne, ne! To přece nemůže být pravda!
"Á Karin, vypadá to, že dorazila tvá nová spolubydlící." promluvil někdo.
"Já jsem Tsunade, dělám tu vychovatelku." řekla a natáhla ruku na pozdrav.
"Sakura." řekla jsem a dál stála jako opařená. Přece nemůžu být na pokoji s Karin! Vzhledem k tomu, že bych jí nejraději vlepila za každý její pohled, usuzuji, že tohle nedopadne dobře.
"Ták Sakuro, šup šup, jdi si vybalit, o půl šesté jdeme do jídelny na večeři." Stoupla jsem si doprostřed pokoje a rozhlížela se, kde asi budu spát. Volné postele jsou tu ještě dvě. Zaberu si tu, která je nejdál od Karin.
Páni, ta holka asi není normální - je tu velké zrcadlo, pod kterým je polička. Má na ní asi dva miliony různých šminek, voňavek, štětečků a bůhví čeho ještě. To mě stačí jedna malá kabelka se základními věcmi - pudrem řasenkou a leskem na rty. Nepotřebuju tunu make upu. Otevřela jsem skříň, abych si mohla vybalit oblečení, jenže všechny poličky už byly plné jejích věcí.
"Karin, udělej mi místo."
"Tak na to zapomeň." Dělá si srandu? Kam si mám jako dát svoje věci?
"Dělej!"
"Řekla jsem že ne!" Ne? Jak myslí. Chtěla jsem jít po dobrém, ale když to nejde...naštvala jsem se a téměř celý obsah skříně jsem jí vyházela na podlahu. Karin zrudla jako rajče a začala se vztekat.
"Sakuro ty seš taková kráva! Za to zaplatíš!" začala křičet a vrhla se na mě.
Zatahala mě za vlasy. "Auu!" vyjekla jsem. To přehání! Kousla jsem ji do ruky. Vtom někdo vtrhl do dveří.
"Holčičí bitka!" zakřičel klučičí hlas. Obě jsme se otočily, aby jsme zjistily, kdo to je. Itachi? Co ten tady dělá? Slezla jsem z Karin, protože doteď jsem jí seděla na zádech a snažila se ji uškrtit. "Vy tady jako neklepete?" řekla jsem naštvaně, protože nás vyrušil zrovna když jsem vyhrávala. "Promiň, jen jsem si přišel pro svůj ručník." Svůj ručník? Kde se tu asi vzal? Že by měla Karin něco s Itachim? No, radši se nebudu ptát.
Najednou někdo na chodbě zakřičel:
"Holčičí bitka? Kde?"
"Jdeš pozdě Gaaro." řekl Itachi a začal se smát.
"Achjoo." povzdychl si Gaara. Mezitím se na chodbě seběhla skupinka kluků. No jo, na slovo BITKA, a ještě k tomu HOLČIČÍ, by zareagoval snad každej. Karin si začala sesbírávat oblečení ze země a já jsem vyšla na chodbu za účelem najít koupelnu. Jo přesně tak - koupelny jsou tu společný, samozřejmě jsou rozdělené na holky a kluky, ale i tak. V koupelně bývám vždycky alespoň hodinu a teď mě tu budou rušit ostatní holky z intru. Šla jsem až na konec chodby, když vtom za sebou slyším:
"Sakuro, co tady děláš?" otočila jsem se a tam stál Sasuke. Úplně jsem zepomněla, že on tu bydlí taky. Sakra.
"No...já tu teď jaksi bydlím."
"Aha..." řekl a já už jsem se chystala pokračovat v cestě. "A kde máš pokoj?" zeptal se ještě.
"Mám šestnáctku" odpověděla jsem.
"Cože šestnáctku? Počkat, ale tam bydlí... Karin!" hned jak to dořekl začal se mi strašně smát. Moc dobře ví, že se s Karin nesnášíme. Vlastně, ví to celá škola. Každý vždycky čeká, co si zase provedeme.
"Moc vtipný." řekla jsem otráveně a odešla.
Otevřela jsem dveře od koupelny. Bylo tu asi deset sprch vedle sebe. Čekala jsem že to bude horší, ale vypadá to tady čistě. Jediné co mě zarazilo bylo to, proč je tu jenom jedno zrcadlo. Na tomhle patře je spousta holek a mají se vejít k jednomu zrcadlu? Super. Ale radši se budu mačkat s dalšíma holkama tady, než kdybych musela stát před zcadlem, které má Karin v pokoji, vedle ní. Když jsem okoukla koupelnu a trochu si opláchla obličej studenou vodou šla jsem zpátky na pokoj. Karin už tam naštěstí nebyla, tak jsem si mohla v klidu vybalit věci. Překvapilo mě, jaký je tu najednou klid. Počkat... není náhodou večeře?! To je fakt dobrý, klidně mě tu nechali a já nevím kde je jídelna. Vyšla jsem na chodbu a uslyšela jsem nějaké kroky na schodech které vedly z patra nad náma. Že by se taky někdo zapomněl? Mohla bych jít s ním. Šla jsem počkat ke schodům a zanedlouho se vyřítil Itachi. Když mě uviděl hezky se usmál a nejspíš vytušil, co se mi stalo.
"Sakuro... jdeš pozdě na večeři." řekl a ušklíbl se. Ten jeho úšklebek je stejný jako Sasukeho. Takový trochu výsměšný, ale přitom strašně sexy.
"To ty taky." zasmála jsem se. "Nevím kde je jídelna." řekla jsem po chvilce.
"Pojď, zavedu tě tam."


Poslední koncert :(

24. června 2012 v 20:57 | Niless |  Naše blbosti
Dneska jsem měla poslední koncert ve zpěvu. Achjóo... :( Musela jsem skončit, protože nepatřím mezi ty nejbohatší lidi. Strašně mě to mrzí... :'( Tak strašně ráda bych tam chodila dál, ale peníze teda dělají hodně. No, bude se mi strašně stýskat po těch všech děckách co tam byli :( Stihla jsem se rozloučit jen s některými. Možná si teď říkáte že s toho dělám moc velký drama... Ale vy asi neznáte ten pocit, když už většinu z nich neuvidíte... No, jen jsem se s vámi chtěla podělit.. :( A děkujeme za komentáře ♥

Nelekejte se :D

24. června 2012 v 0:17 Naše blbosti
Asi jste si všimli, že jsme trošku změnili design Smějící se áno víme, že to zatím není nic moc, ale pořád si říkáme, že je to možná lepší než to předtím :-D jen chceme, aby jste věděli, že na novým vzhledu se fakt maká. Tak buďtě trpěliví a snad se brzo dočkáte :-)

Cosplay Naruta

23. června 2012 v 17:00 Cosplay
Tak tady jsme vybraly ty podle nás nejpovedenější cosplaye Naruta, které jsme našli různě na netu Smějící se



Takovej roztomilej :))


Áaah ♥




A jedna se Sasukem :D

Chceš spřátelit?

23. června 2012 v 16:35 Chceš spřátelit?
Tak tady se s námi můžete spřátelit :-) stačí když tohle vyplníte a my si vás rády přídáme ;-)


1) Přezdívka
2) Blog
3) O čem je tvůj blog?
4) Proč se s námi chceš spřátelit?

Jo a omlouváme se, ale diplomky neděláme :-)