Return-2.kapitola

9. června 2012 v 19:13 | Niless |  Povídky
''To si děláte srandu?! Ani přes mou mrtvolu!'' zakřičela sem, že mě bylo slyšet až na chodbě.
''A ten kdo bude drzý, bude se chovat neslušně a nebo bude odmlouvat, má večerku už ve 20:00!'' To si snad dělá srandu? Sice jsem to tušila, ale když to slyším od ní je mi blbě... Divila jsem se že Sasuke nic neřekl, ale nebyl by to Sasuke.
''To už jste tam nenašli horší namyšlenou nánu?'' zeptal se v klidu Sasuke.
''Dost! Tohle tady nebudu poslouchat! Vy dva máte první den večerku už ve 20:00!'' řekla nadobro učitelka Tsunade.
Přijela jsem domů a před domem stálo luxusní černé auto. Otevřela jsem domovní dveře a na gauči seděla máma s nějakým pánem a popíjeli červené víno.
"Mami, kdo to je?" Co dělá cizí chlap u nás v domě? Snad je to jen někdo kdo pomáhá mamce s projekty do práce.
"Saky. už dlouho jsem ti chtěla něco důležitého říct." Když se tváří takhle tak to asi bude hodně důležité.
"Co tu dělá ten pán?" Vážně jsem se bála co mi na to máma odpoví.
"My jsme se s tátou rozvedli!" Šok! Cože? To je vtip!
"Mami! Nedělej si ze mě srandu! Není to vtipný...."
"Proto táta nechodil večer domů, už tady nebydlí."
"A to se se mnou ani nerozloučil? Kdy ses mi to jako chystala říct? A odpovíš mi konečně kdo je ten chlap?!"
"Tohle je můj šéf." řekla máma.
"A proč tady sedí a pije s tebou víno?!"
"Mám ho ráda. Chtěla jsem ti to říct už dřív, ale nebyl vhodný okamžik."
"No tak to je skvělý!" Utíkala jsem po schodech nahoru do mého pokoje a zabouchla jsem za sebou dveře jak nejhlasitěji jsem mohla. Nic horšího mi už udělat nemohla. Pustila jsem si nahlas písničky a nevnímala jsem nic, než jen hudbu. Po hodině jsem si šla dělat úkoly a hned jak jsem uslyšela bouchnutí dveří šla jsem dolů za mámou.
"Mami, ale proč? Co se ti na něm tak líbí?" Už jsem neřvala, mluvila jsem úplně klidně.
"Prostě mě přitahuje. Je vtipný, hodný, milý a pozorný."
"To byl táta taky!"
"Saky, už to mezi námi nefungovalo a už to nevrátíme." Už jsem se s ní nechtěla o ničem bavit a tak jsem pomalu stoupala do pokoje po schodech, když v tom mě máma chytla za ruku a obejmula mě. Večer jsem všechno napsla na blog, protože vždycky píšu všechno co se mi stane. I to zlé i to dobré. Samozřejmě se tam hned objevilo mnoho komentářů typu: "Je mi to moc líto." a podobně.
Další den byla ve škole nuda, teda až na to že nás přihlásili na povinné kurzy plavání. Samozřejmě jsem z toho byla celá bez sebe, protože je tu menší problémek. Neumím plavat!
Na odreagování jsem šla po obědě s holkama na thajskou masáž. Bylo to úžasný, ale pořád jsem myslela na mámu a to její "překvapení". Průběh zbytku dne byl nudný až zoufalý.
Další den byla škola. Překvapivě! Těšila bych se do ní, kdyby nebyl na programu povinný kurz plavání. Všichni mě budou mít za totálního zoufalce. Už to vidím..... Řeknu plavčíkovi, že neumím plavat, on mě pošle do dětského bazénku a všichni se mi budou smát. No, nesmím na to myslet. Nějak to snad zvládnu, a třeba se skamarádím s nějakými dětmi... Co to plácám? No, ale alespoň myslím pozitivně.
Sešli jsme se všichni před plovárnou. Každý měl jen plavky a ručník, zato já jsem byla plně vybavena. Myslím tím že jsem měla navíc opalovací krém, sluneční a potápěčské brýle, lehátko a takové zbytečné věci. Poslali nás ať se jdeme převléct do plavek a osprchovat...
"Holky kde mám plavky?" řekla jsem vystrašeně.
"Sak, tady ti na to nikdo neskočí." řekla vysmátá Ino.
"Ale to není sranda! Máte náhradní, že jo?" Samozřejmě při mém štěstí nikdo neměl. Zeptala jsem se snad všech holek z naší třídy, ale nikdo neměl. Tak jdu nahá, jen v ručníku kolem sprch, když v tom vidím na zemi nějaké růžové plavky.
"Že by mě měl bůh opravdu rád?" řekla jsem si pro sebe.
Prohlédla jsem si plavky důkladně. Vypadají normálně. Na záchodech jsem si je oblékla a už jsem neměla čas dívat se do zrcadla, protože všichni už dávno plavali. Kráčím kolem bazénu a přitom se na mě všichni dívají. Kluci slintavě a holky divně. Vidím Hinatu, tak za ní hned běžím.
"Čau Hin, jaká je voda?" prohodila jsem.
"Sak? Co to máš proboha za plavky?" zeptala se udiveně Hinata.
"Našla jsem je na zemi u sprch. Vypadají dobře?"
"Leze ti to co by ti lézt nemělo. Ukaž podívám se jaká je to velikost. XXS!"
"Proboha Hin! Co mám dělat?" řekla jsem vystrašeně.
"Nevšímej si toho. Klukům se to líbí. Podívej, za tebou máš skupinku obdivovatelů."
A vážně. Za mnou stálo tak 5 kluků kteří si mě pořát prohlíželi od spodu nahorů a slintali při tom jak psi.
"Na co tak čumíte?" okřikla jsem je.
Rychle se rozutekli někam do venkovního bazénu. Já jsem si sedla na zem k bazénu a dívala jsem se jak ostatní plavou. Sakra! Blíží se ke mě Sai. Sai je náš plavčík. Je vybledlý a pohublý, ale má krásnou tvář.
"Sakuro! Proč tady sedíš jak pecka?! Skoč do bazénu a užívej si!"
"Né... je mi nějak špatně" vymýšlela jsem si.
"No tak..." Vzal mě za ruku, stoupl si se mnou k bazénu a žduchl mě do něj. Začala jsem řvát o pomoc a všichni se dívali jen a jen na mě. Sai tam jenom tak stál a díval se jak se topím. Poté co jsem zavolala jseště víc nahlas uvědomil si že se topím a skočil pro mě. Vytáhl mě na břeh a dýchal mi z úst do úst. Né že by se mi to nelíbilo, ale Sai není můj typ.
Všichni kolem mě udělali kolo a dívali se na to jak mě Sai zachraňuje.
"Sakuro, proč jsi neřekla, že neumíš plavat?" řekl Sai smutně.
"Já jsem se stydila to říct" pošeplata jsem mu do ucha. Ale stejně to všichni slyšeli a začali se smát.
Poslali mě do dětského bazénku, já si sedla nakraj a máchala jsem nohama. Vždycky když kolem mě prošel nějaký spolužák dosal záchvat smíchu. Ale počkat! Vůbec jsem si neuvědomila kde je vůbec Sasuke. Pořádně jsem se rozhlédla po celé místnosi a viděla jsem někoho jak sedí v rohu v černých plavkách. Šla jsem se podívat blíž kdo to je. Kráčela jsem v těch mých sexy-směšných plavkách. Sasuke! Né vážně! Je to Sasuke. Ale proč je sám? Kdé svůj "gang"? Aha, ostatní jsou ve vodě.
"Proč tady tak sedíš Sasuke, pohádal ses s ostatníma z toho tvýho "gangu"?" řekla jsem provokativně.
"A ty na mě mluvíš odkdy? Běž radši do toho směšného dětského bazénku a nech mě být!" řekl urážlivě.
Otočím se a vidím jak se k nám blíží plavčík Sai.
"No tak! Uchiho! Co tady tak posedáváš? Pojď si zaplavat! Nebo chceš dopadnout v dětském bazénku jako tady slečna "malé plavky"?
"Plavat se mi zrovna vůbec nechce! Takže si asi půjdu lehnout k dětskému bazénku, když to jinak nejde, aspoň si můžu dělat srandu z Haruno..." řekl se smíchem.
Šli jsme za sebou. Sai nás tam vedl, tak šel první (jako bysme nevěděli kde je dětský bazének), já jsem šla druhá a Sasuke třetí. Odvedl nás tam a odešel pryč. Já jsem si sedla na okraj bazénku a dívala se na děti jak si tam hrají.
Sasuke na mě nechápavě hleděl. Asi se nudil. Ale nebyl jediný.
"Proč jsi vlastně tady? Proč neplaveš s ostatními kamarády?" snažila jsem se být milá.
"Protože prostě proto" řekl nahlas.
"Tohle není odpověď!" Byla jsem rozzlobená. Mluví se mnou jak s malým frackem.
"Protože neumím plavat! Stačí? Spokojená?" řekl zoufale.
"Tak to jsme na tom stejně." usmála jsem se na něj, protože jsem chtěla být milá. Sice mi připadalo strašně vtipný, že on jako kluk neumí plavat, ale v tuto chvíli jsem do něj nechtěla šťouchat.
On mi to oplatil hnusným, ale přitom tak sexy úšklebkem.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Call Call | 10. června 2012 v 15:03 | Reagovat

žasný ! těším se na další dílo !!

2 Ininka Ininka | 10. června 2012 v 20:10 | Reagovat

áááh! °rozplývá se°  posledních pár řádnů jsem se úplně šklebila xD Moc se ti to povedlo! Honem další!

3 ♥♥Beckie♥♥ ♥♥Beckie♥♥ | Web | 21. června 2012 v 14:04 | Reagovat

perfetné *-* hlavne ten trapas s plavkami :DDDD to bolo strašne vtipné xDDD

4 teru.ikl teru.ikl | 19. prosince 2012 v 13:02 | Reagovat

Superrr dil ;**** :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama