Return-3.kapitola

10. června 2012 v 19:28 | Niless |  Povídky
Další den ve škole nám učitelka rozdala listy o potvrzení účasti na výlet.
"Doufám, že pojedete všichni. Je to váš první a poslední výlet za tento školní rok. Tak si ho koukejte VŠICHNI užít!"
Hodila jsem to do lavice s tím, že to nebudu potřebovat. Nebudu přece na pokoji se Sasukem.
O přestávce za mnou přišla Hinata.
"Užijeme si spoustu srandy, co myslíš? Už se těším." řekla šťastně.
"Hin, vždyť už jsem ti říkala že nepojedu. Nebudu na pokoji s Uchihou."
"No tak Saky... Přece neskazíš zábavu. Bez tebe to nebude ono. Nenechávej mě tam samotnou."
"No tak dobře." No jo no, co bych pro Hin neudělala.
Škola uplynula tak nějak rychle, což mi připomíná, že už zítra je ten "úžasný" výlet. Už se těším na společné večery se Sasukem. Snad to přežiju ve zdraví.
Přijela jsem domů a máma vypadala nezvykle nervózně.
"Ahoj mami, kam se chystáš?"
"Dneska mám rande." Je mi jasné že s tím "vtipným, hodým a milým" šéfem, který mi nahradil tátu.
Řekla jsem jen pouhé "Aha." neobyčejně skleslým hlasem. Myslela jsem že mi pomůže sbalit si věci na ten výlet.
"Co se děje Saky? Proč jsi tak smutná?"
"Zítra máme ten výlet do Itálie."
"Saky, promiň úplně jsem zapoměla. Neboj, ráno se rozloučíme a zavezu tě na letadlo. A aspoň se konečně naučíš balit si věci sama. Musím už jít. Ahoj."
"Ahoj. A užij si to." Když už to muselo s mámou a tátou dopadnout takhle, budu jí aspoň přát ať je šťastná.
Bylo 16:00 a tak jsem zavolala Ino jestli mi pomůže vybrat oblečení na ten výlet. Bylo to něco jako módní přehlídka. Vyzkoušela jsem si snad všechny věci které jsem měla v šatníku, takže to trvalo tak 2 hodiny. Ino jen seděta na posteli a zapisovala si co je hezké a co ne. Nakonec jsme vybrali plno věcí. Patřilo mezi ně modré tílko se zlatými puntíky, červenou kostkovanou košili s elegantním páskem, růžový svetřík, 4 páry lodiček a jedny stylové tenisky, několik lehkých mikin, 3 sukně a 2 druhy uplých džínů. Sakra! Nemám žádnou koženou bundu! No, snad budou mýt otevřeno ráno v butiku New Generacion. Doufám... Sbalila jsem si další důležité věci jako hygienu, líčení, spodní prádlo a tak dál..
Ráno jsem se vzbudila a šla jsem za mámou na snídani.
"Ahoj mami, tak jaké bylo rande?" Sice mě to nezajímalo, ale ze slušnosti se zeptám.
"Skvělý. První jsme měli romantickou večeři při svíčkách u Eifelovky a pak jsme se jen tak procházeli bez bot po pláži."
Máma zněla tak nadšeně když mi všechno vyprávěla, jak jsem ji nikdy neviděla.
"Aha. Takže sis to užila." řekla jsem po hodině mámina povídání.
Dosnídali jsme a šli jsme rychle koupit nějakou bundu. Vešla jsem do butiku a hned naproti mě vysela šedá kožená mikina která na kapsách měla malinkaté hvězdičky. Zamilovala jsem se do ní na první pohled. Tralo to jen 5 minut, ani jsem si ji nezkoušela, měli poslední velikost. Byla to velikost S takže přesně na mě. Máma nastartovala auto a už jsme jeli na letiště, které není ani moc daleko. Přijeli jsme obejmuli jsme se a já jsem už běžela k letadlu, kde už nastupovali všichni spolužáci. Poslala jsem mámě pusu a nastoupila jsem do letadla. V letadle jsme si všichni sedli tam kde bylo místo. Všichni si posedali vedle normálních lidí kteří četli knížku. Jen na mě a Hinatu zbyly nejhorší místa. Já jsem si sedla vedle nějakýho tlusťocha, kterýmu tekl sopel a prohlížel si nějaký porno časopis. Hinata seděla vedle nějakýho starýho páprdy, který měl rozeplou košili a ven mu čouhaly bílé chlupy, stejně dlouhé jak vlasy. A na nohách měl dřeváky. Tak teď vážně nevím kdo to má hořší. Cesta letadlem byla nudná, ale pak mi přišla SMS od Hinaty. Psalo se vní: "SOS, přijdi hned na záchod." Ani jsem neodpověděla, zvedla jsem se a pomalým krokem jsem kráčela na druhou stranu letadla. Před kabinkou záchodu stála Hinata. Stála tam v křečích celá vysmátá.
"Čemu se směješ Hin?" říkala jsem pousmátá.
"Víš jak sedím vedle toho dědka? No tak on si začal dloubat mezi nohama a já jsem vybuchla smíchy. Musela jsem ti to říct. A navíc jsem chtěla vědet co říkáš na toho tlusťocha vedle tebe.."
"No, nevím, je celej nějakej divnej. Pořád mu teče sopel a každý obrázek v tom jeho časáku si prohlíží z milimetrové vzdálenosti."
Obě jsme vyprskli smíchy. Procházeli kolem nás letušky, dívali se na nás jak na paka a pořát nám nabízeli jestli nechceme s něčím pomoct.
Šli jsme zpátky na svoje místa. Ale šli jsme po sobě. První šla Hinata a po 2 minutách já, aby to nevypadalo nápadně.
Stejně ten náš smích všichni slyšeli, takže mi to už bylo jedno. Záleželo mi hlavně na tom ať nemám i druhý den večerku už ve 20:00, za to že zlobím.
Asi tak za půl hodiny přišlo tak 5 letušek a rozdávali všem nějaké jídlo a pití. Už se ke mě nějaká blížila a v tom se omluvila že jí došlo jídlo a musela jít pro další. Byla jsem trošičku naštvaná, protože miluju překvapení a byla jsem zvědavá co to bylo za pití a jídlo. Hlavně ten tlusťoch vedle mě naprosto šíleně zuřil. Pořád bouchal do sedačky a stěžoval si na to že má hlad.
Za chvíli přišla letuška se svým vozíkem a roznášela jídlo a pití neobslouženému zbytku cestujících.
Byly to krevety a nějaký ovocný drink nebo frappé. Strašně jsem se bála ochutnat tu mořskou potvůrku a tak jsem do ní 5 minut píchala prstem, jestli náhodou není živá. Sama jsem se sobě divila že tohle dělám. Napsala jsem Hinatě SMS. ''Ty jíš ty nebohé zvířátka?" Hned mi na to odpověděla. "Ty jsi prdlá, vždyť to je místní delikatesa." Koukli jsme se na sebe a začali jsme se smát. Nudila jsem se a tak jsem po Hinatě hodila jednu krevetu. Bohužel jsem se netrefila. Místo do ní jsem to hodila do hlavy tomu dědovi vedle ní. Podíval se na Hinatu jako by za to mohla ona a pořád dokola si opakoval: "To je dneska ale mládež." Oplatila mi to a hodila to přímo na mě. Cesta trvala strašně dlouho a málem jsem usla, když v tom uslyším hlasité "VYSTUPOVÁÁT!!"



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Naruta-chan Naruta-chan | Web | 10. června 2012 v 21:01 | Reagovat

super :D som zvedavá, ako to v tom Taliansku dopadne :D

2 Alex-chan Alex-chan | Web | 16. června 2012 v 19:30 | Reagovat

ako som sľúbila, prečítala som všetky časti a je to úžasné :D len sa trochu neviem vcítiť do hlavnej postavy, lebo viacmenej nežijem vo svete ako ona :) ale ináč sa to perfektne číta a idem na Stronger :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama