Stronger-2. kapitola

10. června 2012 v 17:17 | Niless |  Povídky
"Sakuro pojď a přidej se k nám!" zavolal Kakashi. No jasně. Celá žhavá. Měla jsem sto chutí se otočit a utéct a bylo by mi jedno, že bych propadla. Sasukeho nemám ráda už od malička. Je to ten největší parchant na škole. Na základce jsme chodili do jedné třídy. Už tam byl pěkně namyšlenej, ale taky oblíbenej. Touží po něm snad každá holka. Má sexy černé vlasy a krásně vypracované tělo. Škoda, že neznají jeho povahu. Najednou mě chytla za ruku nějaká holka, táhla mě dovnitř a smála se, jako kdyby to bylo úplně normální. Asi to tu takhle chodí. Vytvořili jsme kroužek a Kakashi mě seznámil s ostatními členy. Ta holka co mě táhla za ruku se jmenuje Hinata. Chodí sem už od začátku roku. Ostatní jména si nepamatuju a ani nechci. Jediné co mi utkvělo v paměti je, že Sasuke sem taky chodí za trest. Rozbil Kakashimu jeho oblíbený hrneček na kávu. Bože, beztak je tu většina lidí taky za trest. Celou hodinu jsme dělali nějaké stupidní cvičení, jak vystupovat před lidmi. Do toho jsem se ale nezapojila. Kakashimu to překvapivě nevadilo, nejspíš proto, že jsem tu poprvé. Když byl konečně konec, chystala jsem se domů, když v tom slyším:
"Sakuro, nepůjdeš s náma do cukrárny?" Otočila jsem se a za mnou stála Hinata ještě s nějakým klukem. Chtěla jsem to odmítnout, ale doma bych se nejspíš nudila.
"To je fajn nápad." usmála jsem se.
Celé odpoledne jsem se jen smála. Nikdy bych nevěřila, že je s těmihle lidmi taková sranda. O to nepříjemnější byl návrat domů.
"Mami, já se opravdu nechci stěhovat!"
"Sakuro, jiné řešení není."
"Tak půjdu na internát!" Ani nevím, jak mě to napadlo, ale překvapila mě mámina reakce.
"Saky, vím že tu máš kamarády. Nechci ti ničit život. Pokud by sis tedy opravdu přála zůstat na internátě, nebránila bych ti v tom."
Páni. Tohle sjem opravdu nečekala. Myslela jsem si, že s ní budu muset jet za každou cenu, ale tohle mi opravdu vyrazilo dech. Vrhla jsem se na ni a pořádně ji objala.
"A kdy vlastně odlétáš?" Zeptala jsem se jí.
"Za dva týdny."
Druhý den jsem všechno řekla Ino. Musela jsem se vypovídat.
"Takže ty teď budeš na intru? To je super!" Jasně, Ino je ráda, protože ona je tam taky, ale nechápu proč. Její rodiče bydlí nedaleko školy. Nejspíš spolu nevycházejí moc dobře.
Každopádně mě se na intr moc nechce. No, je to lepší něž kdybych letěla s mamčou někam na druhou stranu zeměkoule, ale na intru bydlí taky Karin. Vsadím se, že bude nadšená až se to dozví. Taky tam bydlí Sasuke a jeho bratr Itachi. Doufám, že je často vídat nebudu. I když vídat Itachiho by mi nevadilo. Je naprostej opak Sasukeho. Je hodnej, milej a ještě bonus k tomu-je strašně pěknej. Dál tam bydlí Neji. S Ino se potkali právě na intru. Ino docela často přespává u něj na pokoji, takže tam nejspíš nebude moc přísnej dozor.
"A jak bylo v dramaťáku?" zaptala se Ino provokativně.
"Jak by asi mohlo být v jedné místnosti s Karin, Kakashim a Sasukem?" odpověděla jsem otráveně.
"Cože? Tam chodí i Sasuke? Téda, mám sto chutí se tam přihlásit taky."
"Jako kvůli němu? Bože, nechápu jak se vám může líbit. No a nechodíš už tak náhodou s Nejim?" Když sem dořekla tuhle větu, Ino sklopila pohled. Řekla jsem snad něco špatně?
"Ino, děje se snad něco?"
"No...už to s ním není tak skvělý jako předtím. Pořád na mě nemá čas. Už týden jsme se nevdiěli."
"Ale no tak, to se spraví, uvidíš." snažila jsem se ji uklidnit.Zakroutila hlavou.
"Kluci říkali, že si našel nějakou jinou."
"Nemůžeš věřit všemu co kluci říkají. Vem si třeba Naruta: ten nám kecá každou chvilku."
Trošku se usmála.
V hodině literatury nám Kakashi pustil nějaký film. Dělá to vždycky, když se mu nechce učit. A to je docela dost často. Né, že by mi to vadilo. Na konci hodiny, když už jsem odcházela ze třídy, jsem za sebou opět zaslechla: "Sakuro, můžeš na minutku?"
Dělá si srandu? Tuhle větu od něho slyším nějak často. A většinou po ní nenásleduje nic dobrýho.
"Dneska je mimořádná schůzka dramaťáku." Tak to je vážně úžasný. Dneska jsme s Inou měli jít nakupovat a zase z toho nic nebude.
"A vážně musím příjít pane profesore?" zkusila jsem to nějak ukecat.
"Sakuro, opovaž se nepřijít." No, zněl dost vážně. Nebudu nic riskovat a radši tam půjdu.
Ino byla docela dost naštvaná, když jsem jí to oznámila a nakonec jsme naše nákupy přesunuly na víkend. Když jsem došla do našeho starého sálu, všichni už tam byli.
"Už jsme se báli, že nepříjdeš Sakuro." Ha ha, celej den se sem přece těším.
"Takže, přejdeme k tomu, proč jsem dnes svolal tuhle schůzku." Začal Kakashi.
"Jak víte, chystáme novou divadelní hru ve které všichni budete hrát.."podíval se na mě. Asi tuší, že bych se nejradši nezapojila.
"A proto se pojede za týden na soustředění. Koná se to v přírodě, proto budeme mít spoustu příležitostí kde zkoušet a taky se vzájemně lépe poznáte."
"Cože??!" vykřikla jsem zároveň se Sasukem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Shinigami Shinigami | 19. srpna 2012 v 22:12 | Reagovat

Nádherná povídka! Mooooc se mi líííbííí!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama