Červenec 2012

I ♥ Holiday

31. července 2012 v 16:53 | Nilee♥ |  Naše blbosti
Prázdniny! Tohle jsou asi moje nejlepší prázdniny :-) ... Nebyla jsem nikde v Chorvatsku, Bulharsku, Itálii a tak... Ale byla jsem na tom nejlepším táboře. Na tanečním! Sice neumím tančit, ale to tam neuměl nikdo :D Na první pohled tam všichni vypadali strašně namyšlení a protivní, ale všichni to byli fajn lidi. Na chatce nás bylo 7 a všechny jsme byly holky. Překvapivě :D Ale bylo tam taky strašně moc kluků ♥. A úplně hezkých :D V našem oddíle jsme měli 2 kluky úplně nejhezčí z celého táboru. A pak tam byli vedoucí a ti byli taky úplně k sežrání :D Sice jim bylo přes 20 let, ale byli tak strašně hezcí a hodní a srandovní... Áhhh :D :D No a pak jsem ještě byla na Slovensku za rodinou. A tímhle se taky strašně moc omlouvám za to, že nepřidáváme skoro vůbec povídky, ale tak nějak nemáme čas a hlavně jsou PRÁZDNINY :D Pište do komentářů co jste zažili vy o prázdninách a kam jste jeli.

Páá Nilee♫

Stronger-8. kapitola

19. července 2012 v 10:10 | Niless |  Povídky
Táák jsem se překonala a napsala další díl Stronger :D Je to o trošičku delší než obvykle, ale aspoň si pořádně počtete ;) Tak snad se vám to bude líbit a přeji příjemné čtení :)

Less ♥



Došli jsme až k jídelně. Cesta byla docela dost komplikovaná, samé zatáčky, přecházení, podchody...doufám že zítra budu odcházet s ostatními, protože sama sem rozhodně netrefím.
"Tak, dovnitř už to zvladneš sama, ne?" zeptal se mě Itachi.
"Jo, jasně. Ty nejdeš?"
"Dneska ne. Mám trénink, ale uvidíme se zítra." řekl a odešel. Zajímalo by mě co dělá za sport, že má trénink takhle večer. Stála jsem před jídelnou. Pořád jsem váhala, jestli vejít dovnitř nebo počkat venku až dovečeří, protože jsem hlad opravdu neměla a navíc jsem se bála, že nebude nikde místo u stolu, a já zase skončím s Karin. Nakonec jsem to riskla a vešla jsem. Rozhlédla jsem se po velké místnosti. Naštěstí jsem zahlédla Ino a vedle ní ještě dvě volná místa. Došla jsem k ní.
"Ahoj Ino" pozdravila jsem ji.
"Sakuro!" rozzářila se, když mě uviděla ."Tak už ses nastěhovala? Kde máš pokoj? A jakej byl výlet? No tak sedni si a všechno mi řekni!" Trošku moc otázek na mě. I tak jsem jí všechno povyprávěla. Řekla jsem jí všechno co se stalo na výletě, od té události s klukama z jíně školy až po tu věc se Sasukem. Taky jsem jí řekla, proč jsme se vrátili dřív, ale o Kakashiho nehodě už tu věděl téměř každý. Drby se tu holt šíří rychlostí světla. Vyprávění jsem zakončila svou historkou jak jsme se s Karin porvaly.
"Téda..." řekla ohromeně. "Takže teď se Sasukem chodíš?" zeptala se mě narovinu, jako by ta noc se Sasukem byla jediná, co ji zajímalo. Každopádně ve mě hrklo. Mluvila docela nahlas a Sasuke seděl jenom o dva stoly dál.
"Blázníš? Vždyť se skoro nic nestalo. A to že mě zachránil, neznamená, že jsem na něho nějak moc změnila názor. Pořád si myslím, že je to pěknej parchant." skoro jsem šeptala. Po pár minutách si k našemu stolu přisednul Neji.
"Ahoj Sakuro." pozdravil.
"Ahoj" řekla jsem. Nechápu co tu chce. Copak zapomněl jak Ino ublížil? No zjevně zapomněl...a Ino taky, protože na pozdrav se políbili.
"Saky, příjdeš ke mně večer na pokoj? Bydlím ve třetím patře, pokoj dvacet dva. Budem s holkama poslouchat písničky, lakovat si nehty a ták..." zeptala se mě Ino. Né že bych neměla ráda hudbu, ale na takový ty holčíčí věci, jako je například lakování nehtů, česání atd, moc nejsem. I když bude to lepší, než trávit večer s tou tyrankou Karin.
"Okey" souhlasila jsem a Ino s Nejim někam odešli.
Jakmile jsem dojedla večeři, pokud se to vůbec dalo nazývat večeří, protože větší hnus jsem v životě nejedla, chystala jsem se taky odejít, jenže jsem si uvědomila, že zpátky na intr netrefím. Hold se budu muset k někomu přidat. Rozhlédla jsem se kolem. Můžu jít buď se skupinkou nejnamyšlenějších holek ze školy, které jsou o něco starší než já, nebo se skupinkou šesťáčků, u kterých si nejsem jistá, jestli by mě na ten intr vůbec dovedli. No a nebo můžu jít se Sasukeho partou. Vtom na mě zavolal Shikamaru, člen toho jejich "gangu", a mával na mě, ať jdu k nim, čímž mi usnadnil rozhodování.
"Čau, ty jseš ta nová na intru, že? Nechceš jít s náma? Trochu ti to tu ukážeme." Ta nová? To si snad dělá srandu ne? Chodili jsme spolu na základku a on si nepamatuje moje jméno! Dobře, on byl v áčku a já v béčku, ale i tak... Prohlédla jsem si, koho ještě znám...pár známých tváří tam bylo, ale překvapilo mě, že s něma není Sasuke.
"Bude stačit, když mi ukážete, jak se dostanu zpátky." usmála jsem se.
"Ale no ták, trošku se pobavíme!" Řekl Kiba, ten se mnou chodil do sedmé třídy, potom odešel na gymnázium.
Nakonec jsem souhlasila a musím říct že toho nelituju. Vážně jsem si zbytek dne užila. Ukázali mi zdejší kluby, hospůdky, cukrárny, potom jsme blbli na dětském hřišti a nakonec mě pozvali na zmrzku. Každý trval na tom, že mi koupí jeden kopeček. Po těch šesti kopečcích mě tedy nebylo zrovna nejíp, ale zvládla jsem to. Doprovodili mě až před budovu internátu a řekli, že jdou ještě na nějakou párty. Přemlouvali mě, ať jdu s nima, jenže už se blížilo k desáté hodině a intr se o půl jedenácté zamyká a já nepotřebuju hned první noc žádné problémy, navíc jsem docela unavená. Poděkovala jsem jim za skvělej den a vešla dovnitř. Šla jsem pomalu po schodech, když v tom jsem uslyšela, jak na sebe někdo křičí. Vím že se namají poslouchat cizí rozhovory, ale byla jsem prostě zvědavá. Schovala jsem se za roh a poslouchala.
"Učil ses dneska?" řekl... To je Itachiho hlas!
"Co je ti po tom, nejseš můj fotr!" Sasuke... ty jejich hlasy bych prostě poznala všude. Uslyšela jsem prásknutí dveří a kroky. Přikrčila jsem se, aby mě náhodou neviděli. Viděla jsem na ně mezerou v zábradlí. Sasuke chtěl chytit za kliku svého pokoje a vejít, ale bratr ho drapl za ruku.
"Co si to o sobě myslíš? Takhle dál neprolezeš!"
"Proč se o mě najednou tak zajímáš? Vždycky jsem ti byl u pr*ele!" zařval na něho Sasuke. To už ale Itachi nevydžel a vlepil mu takovou facku, že měl Sasuke co dělat, aby se udržel na nochách. Chvíli ještě mlčky stáli. Sasuke se zřejmě nemohl zpamatovat. Po chvilce jeho bratr odkráčel pryč. Počkala jsem, až Sasuke zajde a pak jsem potichu došla až do mého pokoje.
Dveře byly odemknuté, ale Karin už spala. Rychle jsem se převlékla do pyžama, dokonce jsem ani nešla do sprchy, doufám že to stihnu zítra ráno. Lehla jsem si do své postele a snažila se usnout. Bohužel se mi to nedařilo, protože jsem měla plnou hlavu myšlenek toho, co jsem viděla před chvílí na chodbě. Zajímalo by mě, o co jde.
Usla jsem až ve tři hodiny ráno. Tím pádem jsem nebyla vůbec vyspaná a ve škole to byla samá katastrofa. Nejvíc ale až v hodině dějepisu. Náš učitel mě vůbec nemá rád. Možná proto, že v jeho hodinách si dávám pravidelného šlofíka a neustále vyrušuju. Rozhodl se, že mě vyzkouší, i když letos to bude už asi po šesté. Nechápu co mu je. Průměrově mi vychází čistá trojka, ale on se prostě musí přesvědčit o mých schopnostech. Neochotně jsem došla až k tabuli.
"Tak Sakuro, povězte nám něco o křížových výpravách." To určitě! Vždyť se blíží konec roku, kdo by se učil? O křížových výpravách nic nevím. Když viděl, jak mlčím, posadil mě se slovy:
"Tak dneska to bude za pět. Výsledná známka na vysvědčení...čtyři!" Co to právě řekl? Že budu mít čtverku na vysvědčení? Tak to ani náhodou!! Začala jsem se s ním hádat, jak je nespravedlivé, že já jsem byla zkoušená několikrát a někdo nebyl ještě ani jednou. No, vytkla jsem mu spoustu věcí. Možná proto mě poslal do ředitelny. Zase.
Zaťukala jsem na dveře. Jakmile se ozvalo "dále!" vstoupila jsem.
"Sakuro to snad ne! Opět ty?" Paní ředitelka už mě moc dobře zná. Naštěstí je to strašně hodná ženská a občas mě nechává bez trestu.
"Tak co jsi provedla tentokrát? Budu hádat - nic. Určitě to nebyla tvoje vina." řekla s ironií v hlase.
"Vy mě tak dobře znáte, paní ředitelko!" zakřenila jsem se.
"No, dneska to bohužel nemůžeme nechat bez trestu. Zrovna se mi totiž naskytla taková prácička, jenže dneska nikdo nic neudělal, proto si to budeš muset odmakat ty." Achjoo. Už sem si myslela, že jenom pokecáme a budu moct jít.
"Stěhujeme knihovnu, a potřebujeme zapsat čísla knih do počítače. Stavíš se za paní knihovnicí, ta už ti řekne, co a jak."
"Tak fajn." řekla jsem trošku posmutněle a odešla jsem. Dneska jsem zrovna chtěla jít s klukama do klubu. Přišli za mnou o velké přestávce a strašně moc mě přemlouvali. Navíc, jestli jde Sasuke, mohla bych se ho zeptat, co se to včera stalo mezi ním a jeho bratrem. I když, aby mi to řekl, by musel být pěkně opilej, protože o svém bratrovi vůbec nemluví. Když tak přemýšlím, nemluví ani o zbytku svojí rodiny.
Rozhodla jsem se, že jestli do toho klubu vážně chci jít, musím s těma knížkama být rychle hotová. Jenže to nešlo tak rychle, jak jsem si představovala. Knížky měly šestimístné číslo a po chvilce už mě to nebavilo. Byla jsem hotová až za tři hodiny. S klubem už jsem se pomalu loučila, když v tom jsem na chodbě na intru potkala Sasukeho partu, opět bez Sasukeho. Nejspíš bych jim měla přestat říkat SASUKEHO parta, když už s nima moc nebývá, navíc on není žádnej jejich "vůdce".
"Ahoj Saky, tak jdeš teda dneska s náma?" Zeptal se Kiba.
"No já nevím, jsem strašně unavená..." než jsem to stačila doříct, už mě začali přemlouvat a dělat psí oči.
"Tak jo." nakonec mi nezbylo nic jiného, než souhlasit.
To by jsme měli - makeup, vlasy, oblečení - všechno perfektní. Schválně jsem si na sebe vzala úzký džínový kraťásky s černým tílkem, protože vím, jak moc to působí na kluky. Vlasy jsem si vyžehlila do hladkého účesu.
Při odchodu jsem na chodbě potkala Ino.
"Saky, jaktože jsi včera nepřišla? Čekaly jsme tě s holkama." zeptala se mě zklamaně. Sakra! Já jsem na to úplně zapomněla. Byla jsem venku s klukama a popravdě nelituju toho, ale musím to Ino nějak vynahradit.
"Ino moc se ti omlouvám. Hele nechceš jít za to se mnou a s klukama dneska do klubu? Bude sranda!"
Chvilku váhala, ale nakonec souhlasila. Pomohla jsem jí na sebe rychle něco hodit, protože kluci už nás čekali venku.
"No to je dost! Co ti tak trvalo?" řekl naštvaně Kiba.
"Promiň...hele kluci, může jít dneska s náma Ino?"
Ozvalo se jenom "hmm" a dál nic neříkali. Nevím proč, ale kluci Ino moc v lásce nemají. Přitom je vážně hezká a většinou i milá. Možná to nějak souvisí s tím, že chodí s Nejim. No, nebudu to nějak řešit, teď se jdeme bavit!
Když jsme došli do klubu, byla tam už spousta lidí. Většina z nich byla už opilá. Kluci nám šli koupit pití a já s Ino jsme to tu zatím okoukly. No hudba nic moc, kluci nic moc... vlastně všechno nic moc. Tohle nebude moc dlouhej večer. Vidím to tak, že do půlnoci budu doma.
Když sme se ale všichni posilnili pár sklenkami nějakého alkoholu, co kluci přinesli, hned jsme to viděli jinak. Všechno jakoby najednou ožilo a my už jsme pařili na tanečním parketu. Jaká škoda, že tu není Sasuke. Už docela dlouho jsem ho neviděla. Sakra! Proč nad ním zase přemýšlím?
Z mých myšlenek mě vytrhla Ino.
"Saky, já už půjdu, není mi nějak dobře. Uvidíme se na snídani." řekla a odešla. Možná bych ji jako správná kamarádka měla doprovodit, ale už je pryč.
Ještě chvíli jsem tam s klukama byla, ale jak začal odeznívat alkohol, začala jsem se nudit a tak jsem se rozhodla taky odejít.
Nevím kolik bylo hodin, ale intr byl ještě odemčený. Vešla jsem dovnitř a potichu šla až k mému pokoji tak, abych nikoho nezbudila. Chytla jsem za kliku a... co to má být? Je zamčeno! Zaťukala jsem na dveře ale stále mi nikdo neotvíral. Začala jsem bušit o něco hlasitěji, to muselo zbudit každého, jenže Karin mi zřejmě otevřít nechtěla.
Sesunula jsem se na zem a hlavu opřela o zeď. To jako strávím noc na chodbě? To budu zítra ve škole vypadat fakt báječně. Nevím co to do mě vjelo, ale normálně jsem se rozbrečela. Já fakt brečím! Strašně se mi stýská po mámě, ve škole se mi zrovna nedaří a ještě jsem na pokoji s tou krávou. A nejspíš tomu přispěla ještě ta trocha alkoholu co mi zbyla v těle.
Vtom jsem uslyšela přibližující se kroky. Snažila jsem se přes zaslzené oči poznat kdo to je, ale nějak se mi to nepodařilo. Poznala sjem ho až po hlase.
"Sakuro co tady děláš? Ty brečíš?" Sasuke...
Nechtěla jsem aby mě takhle viděl a ani jsem neměla chuť se s někým bavit a tak jsem otočila hlavu na druhou stranu. On se ale nevzdal, klekl si přede mě, chytl mou hlavu do jeho dlaní a natočil si ji tak, aby mi viděl do očí. No musel to být fakt skvělej pohled - zarudlé oči, roztečená řasenka...
"Co se stalo?" zeptal se mě. Popotáhla jsem a pak jsem odpověděla:
"Karin mi zamkla." Pousmál se.
"A kvůli tomu brečíš? Teda takovou tě neznám."
"Je toho víc..."
Na nic už se mě neptal a pomohl mi vstát.
"Pojď." řekl a chytl mě za ruku. "Přece nebudeš spát na zemi."
Došli jsme do jeho pokoje. Byly tu další čtyři postele, ale nikdo na nich nespal.
"Ty nemáš spolubydlící?" zeptala jsem se.
"Mám, ale jsou zase na nějaké párty."
"A proč tam nejsi ty?" zeptala jsem se na rovinu, ale neodpověděl mi. Nachystal jednu z postelí a položil mě do ní. Pomohl mi zout boty.
"Nedpověděl jsi mi." Sedl si ke mě na postel a řekl:
"Víš... propadám z několika předmětů... není to kvůli tomu že bych byl nějak extra blbej... ale mám teď nějaký problémy doma a navíc jsem míval tréninky do večera... a teď se musím učit na závěrečný písemky nebo si zopakuju ročník." Páni... tak teď si připadnu strašně blbě, že jsem brečela kvůli takovým blbostem.
Chytla jsem ho za ruku a podívala se mu do očí.
"Ty to zvládneš." řekla jsem.
Než jsem se nadála naklonil se ke mně a jemně mě políbil.

Ehm..:D

13. července 2012 v 19:02 Naše blbosti
Tákže.. jak začít :D strašně moc se omlouváme za naši velkou neaktivitu..Dlouho na našem blogu nepřibyla žádná nová povídka a ani článek... rozhodně se to pokusíme napravit co nejdřív :) Myslím ale, že nás aspoň trochu chápete.. To víte, začali prázdniny, já mám teď na deset dní tu nejnudnějsí brigádu na světě (prodávání zmrzky na benzince :D) a každou volnou chvilku se snažím užívat. Na počítač se dostanu přinejlepším pozdě večer a to už mám mozek tak vygumovanej, že zkouknu jeden díl Glee a jdu spát :D Ale hned jak mi brigáda skončí, napíšu další díl Stronger, to se nebojte ;) A ještě jedna omluva, a sice za to, že teď nechodím na vaše blogy :( To mě mrzí asi nejvíc, protože každej náš spřátelenej blog mě strašně baví..a nejsem taková co by vám jenom pod článek napsala koment typu: "Ahojky, obíhám"..to je podle mě pěkná blbost..vždycky si článek přečtu a snažím se napsat něco k věci :D No už dost kecaní.. slibuju, že se polepšíme! Zatím, užívejte prázdniny, jak jen to jde ;)

Vaše Less ♥

Pššt... Tajemství

5. července 2012 v 21:01 | Nilee |  Téma týdne
Takže dneska píšu článek na téma "tajemství". Každý z nás aspoň jednou vyzradil tajemství. Ať už malé nebo velké.
Většinou se to děje ve škole. Vyzrazení tajemství. Jeden někomu řekne tajemství, ten to řekne dalšímu, ten dalšímu, ten dalšímu a pak to ví už celá škola. Je to jako kolonie. My máme třeba ve škole jednoho kluká. Když mu někdo něco řekne, nějaký drb, nebo tajemství, nebo novinku, cokoli... Tak on jde do třídy vedle, řekne to nahlas před celou třídou a řekne jim ať to pošlou dál. Ve škole nikdy nic nikomu neunikne... No teda aspoň v té naší.. Nevím jak to chodí v té vaší, třeba je to u vás úplně jinak. Ale každý má možná tajemství, které nikdy nikomu neřekl. Třeba já takové jedno tajemství mám a asi nikdy to nikomu neřeknu, možná až přijde správný čas. Ale ten asi nikdy nenadejde, protože je to strašná blbost, ale stejně to je moje tajemství :D :D Můžete psát do komentářů jaké máte zkušenosti s tajemstvím. Ráda si to přečtu. :)


*Nilee*